Okol� Kam�ck� ulice

V okol� Kam�ck� se nach�z� p�ekr�sn� p��rodn� scen�rie Koz�ch H�bet� a hezk� cyklotrasy nap�. na z��ceninu Oko�.

Jste unaveni po celodenn�m putov�n� Prahou nebo po pr�ci? Objednejte si relaxa�n� mas� v nedalek�m sportovn�m centru a pak si dejte dobrou ve�e�i v restauraci JaS.

Asi 50m od budovy hotelu JaS je kryt� baz�n, tenisov� kurty, t�locvi�na, volejbalov� a beach volejbalov� h�i�t�, posilovna, sauna, mas�e, v��ivky ...

Historie Suchdola

Obec na sever od Prahy, zalo�ili P�emyslovci obdobn� jako Sedlec v 10. stol. na cest� mezi Prahou a Lev�m Hradcem. Suchdol se rozkl�d� na kopci nad Vltavou, kter� spolu s hercynsk�m vr�sn�n�m utv��ela od obdob� starohor dne�n� podobu romanticky kr�sn� krajiny, chr�n�nou p�irodn� rezervaci. Nejstar�� os�dlen� dokazuj� n�lezy valounov� industrie z obdob� p�ed 300.000 lety. N�lezy z doby bronzov�, (�n�tick� kultura v Tich�m �dol�), bronzy knov�zsk� kultury v Koz�ch h�betech a n�ramek z keltsk�ho poh�ebi�t� v Suchdole, sv�d�� o t�m�� nep�etr�it�m os�dlen�. P�emyslovci v�novali Sedlec na konci 10. stolet� kl�teru Ostrovsk�mu, Suchdol prodali v 11. stolet� svatoji�sk�m benediktink�m, kter� jej vlastnily a� do roku 1421, do husitsk�ch v�lek. Suchdol m�l tehdy 100 - 110 obyvatel. Ve 14. stolet� pat�il Sedlec pra�sk�mu probo�tstv�, pak, do husitsk� revoluce, strahovsk�mu kl�teru ne� jej p�evzalo Star� M�sto pra�sk�. Pak se vyst��dali jako majitel� spr�va kostela Panny Marie na Lou�i, T�nsk� kostel a pra�sk� probo�stv�. Z �ady majitel� Suchdola nejv�ce obec pozvedl rod Sluzsk�ch, s �eskou histori� je spjat tak� rod Budovc�. Na konci t�icetilet� v�lky byl Suchdol i se statkem vyplen�n a vyp�len. Do�lo zde k bitv� �v�d� s c�sa�sk�mi rejtary na poli "Na ryb��ce". V roce 1679 koupili Suchdol emauz�t� benediktini a podr�eli jej a� do roku 1930.
Na konci 17. stolet� ��dil i v Suchdole mor. Na morov�m h�bitov� byla postavena nejprve v roce 1704 zvoni�ka a pozd�ji kaple sv. V�clava, v Sedlci kaple Nejsv�t�j�� Trojice v r.1725. K pam�tn�m stavb�m pat�� krom� budov obou statk� i hostinec Na Chumberku, nazvan� podle prusk�ho gener�la Humperta z pruskorakousk� v�lky, d�le Trojan�v ml�n, zvoni�ka z r.1846 u nejstar��ho domu �p.2. V druh� polovin� 19.st. pozvedli suchdolsk� panstv� Brandejsov�. Na jejich dvo�e na�el �tulek mal�� Mikol� Ale�, kter� tu vytvo�il sv� nejkr�sn�j�� d�la, zejm�na cyklus Vlast. Sedleck� hospod��stv� pozvedli n�jemci F.J.Maser, J.B.Labler, t� kronik��, F.V.P�tross, prvn� �esk� starosta pra�sk�. Koncem l9. st. se rozv�j� pr�mysl, zejm�na cihl��sk� (F. Herget.), vzr�st� po�et d�lnictva. Od r. 1922 se stal Sedlec sou��st� Prahy, Suchdol a� v r. 1968. Atrakc� Sedlce byl v prvn� polovin� 20. st. Slon s restaurac� v �trob�ch. V druh� polovin� 20. stolet� byly postaveny Sedleck� mraz�rny, nejv�t�� v�robn� podnik v obci. Chloubou Suchdola v prvn� polovin� 20. stolet� byla obecn� �kola, v druh� polovin� p�isp�la k v�nosti obce stavba Vysok� �koly zem�d�lsk�. Po listopadu byla postavena prvn� �esk� bezbari�rov� z�kladn� �kola a na n�m�st� vyrostla dal�� dominanta obce, hotel Wienna. Od r. 1990 je �zem� Sedlce p�ipojeno k Suchdolu, s n�m� nyn� tvo�� samostatnou m�stskou ��st Praha - Suchdol.
Suchdol je domovem �ady um�lc�, z nich� n�kte�� dosahuj� v�znamn�ch �sp�ch� nejen doma, ale i v zahrani��.

Ing. Vladim�r La�tovka

Pr�vodcem po historii obce a� do dne�n�ch dn� je kniha "Kapitoly z minulosti Suchdola a Sedlce" V. La�tovky, vydan� nakladatelstv�m Scriptorium v r. 1999 v po�tu 1500 v�tisk�. M�la by b�t k dost�n� za 149K�